Angličtina psychologicky a s hypnózou


          výuka angličtiny s využitím psychologických metod - interakce, postupy k lepší koncentraci pozornosti a       
          fixace poznatků v paměti, názorná a zábavná výuka, pro zájemce i hypnóza pro porozumění angličtině


  HOME
 ∆ hypnóza
 ∆ rozřazovací test
 ∆ časté otázky
 ∆ cena
 ∆ kontakt

 

  Partner webu:
  Online psychologické testy

 

 


HYPNÓZA

Hypnóza je změněný stav vědomí, v němž je člověk do jisté míry izolovaný od běžných podnětů a proudu myšlení a je intenzivně soustředěný. Právě schopnost soustředit pozornost společně s duševním uvolněním napomáhá vstřebávání typických znaků výslovnosti angličtiny. Měl by rovněž odpadnout vliv stresu a případné nižší sebedůvěry. Dobře vedená hypnóza je zcela bezpečná. Určité omezení platí pro lidi se závažnějším neurologickým nebo psychiatrickým onemocněním, kteří musí vhodnost užití hypnózy konzultovat se svým lékařem. Obavy ze ztráty kontroly nejsou opodstatněné - každý se pustí jen tak hluboko, jak sám chce. Jsou lidé více a méně vnímaví vůči hypnóze – jinými slovy jsou lidé různě hypnabilní. Kdo je hypnabilní málo, bude ve stavu relaxace s převahou alfa vln, což je rovněž stav, kdy se také vnímá ostřeji a učí lépe. Jakkoli jsou možnosti hypnózy zajímavé a mnohostranné, klíčovou roli při zvládnutí jazyka hraje individuální příprava a aktivní spolupráce účastníka výuky.

Pro ty z vás, kteří baží po dalších informacích o hypnóze, je zde následující text (článek pro magazín Zdraví). Článek se zabývá využitím hypnózy v léčbě duševních poruch, ale mnohé informace jsou platné i při výukovém využití.


***
Léčba hypnózou

Hypnóza patří k těm léčebným přístupům, které budí zejména mezi laickou veřejností barvité představy a různorodé názory. Na jedné straně je skupina lidí, která hypnózu zcela odmítá – obvykle kvůli nedůvěře a obavám z možných negativních následků. Na druhé straně je pak skupina nadšených zastánců, kteří spoléhají na hypnózu téměř jako na zázračnou techniku, která uleví všem jejich potížím. Vyváženým přístupem je opatrná důvěra, snaha něco se svou situací udělat a víra v dobrý výsledek.
Bohužel, názory na hypnózu jsou u nás nejvíce ovlivněny televizní produkcí, takže mnoha lidem okamžitě naběhne představa vraždícího monstra nebo člověka, který na sebe v hypnóze všechno prozradí, případně prožívá minulé životy a tak podobně. Psychologům a lékařům dá pak hodně času vysvětlit, že zmíněné představy jsou nesmyslné.

Hypnóza je terapeutický postup, který využívá tzv. změněného stavu vědomí. Hypnotizér uvede člověka do stavu, kdy jej přestane zajímat okolní svět a soustředí se pouze na to, co mu hypnotizér říká. Tato sdělení se označují jako sugesce. Při hypnóze je velmi oslabené je rovněž kritické myšlení, což umožňuje přijímat sugesce, aniž by je člověk zpochybňoval. Jako příklad vezměme klienta se strachem z pavouků, jemuž je v hypnóze řečeno: "Pavouk se vám líbí, pavouk je milý a příjemný." Za normálně bdělého stavu nebude mít taková věta žádný účinek (snad kromě poťukání na čelo), ale v hypnóze má skutečně moc navodit k pavoukům sympatie nebo alespoň oslabit odpor vůči nim.
Hypnóza je v ideálním případě stav poddání se, stav, kdy člověk nic nemusí – nic řešit, nic dělat, na nic samostatně myslet.
Míra, do níž je člověk schopen pohroužit se hypnózy, se nazývá hypnabilita. Hypnabilita se v dospělosti téměř nemění a částečně s rozvinutím fantazie a představivosti a ochoty nechat se přesvědčit (neboli sugestibility). Míru hypnability nejde určit jinak, než že se hypnóza přímo s daným člověkem vyzkouší. První hypnóza bývá poznamenána zvědavostí – mnozí lidé napjatě sledují, "co to s nimi dělá", což ovšem narušuje navození uvolnění. Schopnost uvolnění a pohroužení se do hypnózy se během prvních dvou až tří sezení vyvíjí. Hypnabilita je v celkové populaci rozložena jako kterákoli jiná vlastnost – nejvíce jedinců je středně hypnabilních a k obou krajnostem (tedy extrémně vysoké a nízké až neexistující hypnabilitě) jich ubývá. Hypnóza se u málo hypnabilních osob podobá spíše relaxaci. Dobrá zpráva však je, že terapeutický úspěch hypnózy na míře hypnability příliš nezávisí. U jistých typů problémů (např. bolesti) znamená vyšší hypnabilita výhodu, ale jinak i málo hypnabilní jedinec může dosáhnout výrazného zlepšení svého stavu.
Odhaduje se, že asi 5-10% lidí spadá do skupiny nehypnabilních (tedy není možné je zhypnotizovat) a stejné procento připadá na tzv. hypnotické talenty – to jsou lidé schopní i těch nejobtížnějších efektů jako je např. ztráta paměti na dění v hypnóze (amnézie) a tzv. kataleptický most. Kataleptický most je pozice, kdy člověk leží napnutý mezi dvěma židlemi a podložené má jen paty a hlavu. Za bdělého stavu je to téměř nemožné, ale v hypnóze může tělo vlivem sugescí zcela "ztuhnout".

U vysoce hypnabilních lidí lze dále pracovat s takovými jevy, jako je věková regrese nebo posthypnotická sugesce s amnézií. Při věkové regresi se dotyčný vrací ve vzpomínkách zpět v čase do určitého období a určitých situací, které je schopen živě vybavit. Takto je například možné zpracovat nepříjemné zážitky, které ovlivňují současný život člověka (např. facka od učitele, dušení se, znásilnění nebo dopravní nehoda). Posthypnotická amnézie je pak neschopnost vybavit si zcela nebo částečně průběh hypnózy. Nedostavuje se automaticky, hypnotizér k ní musí dát příkaz a na předem dané slovo nebo gesto později vymizí. Jako posthypnotická sugesce se označuje akce přikázaná v hypnóze, kterou člověk provede po probuzení z hypnózy. Kombinací sugesce a amnézie pak vznikne třeba situace, kdy si dotyčný po dehypnotizaci (probuzení) naklade do čaje pět kostek cukru, ačkoli normálně nesladí. Na otázku, proč tak učinil, reaguje hledáním přijatelného vysvětlení, takže například tak, že náhle dostal chuť na sladké.

Hypnózu coby léčebný postup by měl provádět pouze vzdělaný odborník – lékař nebo psycholog, který si ještě postgraduálně doplnil své schopnosti ve specializovaných kurzech. Na internetu lze nalézt nemálo osob poskytujících tyto služby, přestože o jejich odbornosti neexistuje doklad. Jistě se i mezi nimi mohou nacházet schopní jednotlivci, ale namístě je velká opatrnost, protože nesprávně vedená hypnóza může člověka poškodit – špatným postupem dehypnotizace nebo škodlivými sugescemi.
Hypnóza je vhodná téměř pro kohokoli – nevadí ani vysoký stupeň těhotenství, věk není omezen (ovšem hypnóza u dětí je odlišná od hypnózy pro dospělé) a překážkou není ani většina všemožných chorob. Problémem mohou být některá psychiatrická a neurologická onemocnění – zde musí vhodnost použití hypnózy posoudit příslušný lékař. Komplikací je ještě výrazněji podprůměrný intelekt.

Co se hypnózou léčí:
Neurotické poruchy – fobie (častý je strach z výšek, výtahů nebo různých zvířat), tréma (strach ze selhání při nějakém výkonu), neurastenie (vyčerpanost, slabost, úzkostnost, neschopnost donutit se k práci), neurotická deprese (smutná nálada, která není poruchou biochemie v mozku, jako klasická endogenní deprese, ale vychází z osobnosti nebo vnější situace člověka) a další neurózy.
Psychosomatická onemocnění – skupina nemocí, které se sice týkají tělesné oblasti, ale mají obvykle i výraznou psychickou složku nebo příčinu, kterou je nejčastěji dlouhodobý stres. Patří sem např. astma, ekzémy a alergie obecně, žaludeční vředy a jiné poruchy zažívání nebo artritida.
Bolest – hypnóza se úspěšně uplatňuje při zvládání onkologických bolestí, při menších chirurgických výkonech a v porodnictví. Onkologičtí pacienti se učí navodit si úlevu pomocí autohypnózy – tj. hypnózy, do níž se sami uvedou.
Snižování hmotnosti – ovlivňuje se složení jídelníčku, množství přijímané potravy i její rozložení během dne.
Sexuální dysfunkce – poruchy erekce, předčasná ejakulace, vaginismus nebo např. neschopnost dosahování orgasmu.
Závislosti – hypnóza může být účinná u kuřáků cigaret; u alkoholiků spíše až po odvykací kůře.
S určitou skepsí lze zkusit i pomoc při neplodnosti nebo např. plešatosti – i zde byly popsány úspěchy.


Mýty o hypnóze
Jak bylo uvedeno, mnozí lidé mají o hypnóze zajímavé představy. K nejčastějším mýtům patří tyto:
∆ Hypnotizér má na člověkem v hypnóze absolutní moc a může ho přinutit dělat prakticky cokoli. > S výjimkou extrémně hypnabilních osob není v zásadě možné přimět člověka, aby v souvislosti s hypnózou udělal něco, co se mu příčí.
∆ Každého je možné zhypnotizovat, aniž by o tom věděl. > To je až na výjimky vyloučené. Pokud se člověk nechce nechat zhypnotizovat, neuspěje ani ten nejlepší hypnotizér.
∆ Při hypnóze se leží ve spoře osvětlené místnosti. > Je to možné, leč často probíhá hypnóza vsedě a ve zcela normálních podmínkách pracovny hypnotizéra.
∆ Když hypnotizér během hypnózy omdlí nebo zemře, neprobudím se. > Z mělké hypnózy se člověk bez problémů dostane a hluboká hypnóza přechází ve spánek, z něhož se pak dotyčný normálně probudí.
∆ Z průběhu hypnózy si nebudu nic pamatovat. > Pokud není nařízena amnézie (a to lze jen u silně hypnabilních jedinců), jsou vzpomínky na celý průběh hypnózy přístupné.
∆ Po zhypnotizování se bude moje tělo vznášet. > Nebude. Hypnóza nemá moc měnit zákony fyziky.
∆ Hypnotizéra za čas přestanu slyšet. > Hypnotizéra slyší člověk celou dobu; jedině se může stát, že ho slyší jakoby zdálky. Protože moc hypnózy spočívá v sugescích – tedy v tom, co hypnotizér říká, byla by hypnóza v takovém případě k ničemu.
∆ Hypnotizér mi bude rukama jezdit po těle. > Tělesný kontakt není vůbec nutný (až na občasné drobnosti v podobě doteku ruky klienta apod.) a v intenzivní míře ani žádoucí. Někteří hypnotizéři provádějí kolem těla hypnotizovaného pohyby rukama, tzv. pasy, jejichž účelem je spíše jen navození pocitu, že se děje něco zvláštního, než že by měly nějaký svůj terapeutický efekt.
∆ Stačí jedno sezení a je po problémech. > To je málokdy pravda. Obvykle je třeba uskutečnit kolem 5-10 sezení, komplikovanějších případech i mnohem více.
∆ V hypnóze se mohu vrátit do minulých životů. > S existencí minulých životů většina psychologů nepracuje. Je to sporné téma a pro existenci minulých životů není dost solidních důkazů.

Hypnóza není nic zázračně účinného ani magického, ačkoli jí tyto vlastnosti vždy bude část veřejnosti přisuzovat. Je to však bezesporu zajímavý léčebný postup, který má za příznivých podmínek moc ovlivnit širokou škálu duševních i tělesných problémů.


Příklady z praxe

Klientka s panickou poruchou – pětatřicetiletá žena, která prodělala několik závažných panických atak, měla strach jezdit sama autem a vycházet z domu, nezvládala nakupování ve velkých obchodech. Během práce s klientkou vyšlo najevo spojení jejich problémů s dávným zraněním jejího dítěte. Proto se v několika sezeních provedla věková regrese, po níž přestaly mít ty nepříjemné vzpomínky tak dramatický nádech. Dále si klientka v hypnóze nacvičovala zvládání obávaných situací – jakoby chodila nakupovat, jezdila autem stále dál atp.a přitom se postupně snižovala její úzkost. Výsledkem je prakticky zdravá žena schopná normálního života.

Klientka s obezitou – dvaačtyřicetiletá žena, která zkoušela hubnout mnohokrát, vždy bez úspěchu; jejím cílem bylo snížit svou hmotnost o 15 kg. Protože jedla hodně tučných potravin, navodil se vůči nim v hypnóze odpor. Dále se jí podařilo dosáhnout lhostejnosti vůči jídlům, po nichž se předtím s chutí vrhala a naopak získala velmi kladný vztah k žádoucím potravinám, jako je ovoce, zelenina, jogurty a sýry o normálním množství tuku a podobně. V hypnóze si klientka představovala, jak jí ony nežádoucí a žádoucí potraviny a k tomu byly sugescemi navozovány nepříjemné nebo příjemné pocity. Během sezení se postupně podařilo zlomit stále rostoucí hmotnost klientky; váha se tak vydala směrem dolů a po desátém sezení byl celkový úbytek 3 kg. Klientka přišla po dvou měsících ještě na další dvě sezení, protože cítila, že by se jí mohly staré zvyky vrátit. V té době byla o dalších 5 kg štíhlejší.

Klient s neschopností polykat – čtyřicetiletý muž, po tělesné stránce zdráv, měl velké potíže se spolknutím téměř čehokoli, medicínsky v pořádku. Relativně bez potíží pouze pil. Jídla jako plátek masa nebo sušenku nebyl schopen polknout vůbec. Jeho potíže pramenil ze dvou zdrojů – pocitu, že ho každý u jídla pozoruje, a z traumatického zážitku z dětství, kdy se skoro udusil kouskem mrkve. Pomocí věkové regrese se toto trauma odžilo. Dále si v hypnóze nejdříve trénoval představu, že normálně jí a polyká a posléze během hypnózy skutečně konzumoval problematické pokrmy. Po skončení sezení jí normálně, potíže se mu občas v menší míře vracejí, pouze je-li ve stresu.


PhDr. Michaela Peterková, další informace na www.psyx.cz

         
© Michaela Peterková 2009. Všechna práva vyhrazena.
Doporučujeme partnerské weby: Online psychotesty osobnosti | Psychologie, poradna | Hypnóza | Test paměti a IQ v akci | Web o psychologii | Relaxace | Syndrom vyhoření | Psychologie sebevraždy |
 Deprese | Psychotesty řidičů | Psychotesty k policii | Nevěra | Testy a psychotesty | Test barev |