∆
HOME
∆ hypnóza
∆
rozřazovací test
∆
časté otázky
∆ cena
∆ kontakt

Partner webu:
Online
psychologické testy
|
HYPNÓZA
Hypnóza je
změněný stav vědomí, v němž je člověk do jisté míry izolovaný od běžných
podnětů a proudu myšlení a je intenzivně soustředěný. Právě schopnost
soustředit pozornost společně s duševním uvolněním napomáhá vstřebávání
typických znaků výslovnosti angličtiny. Měl by rovněž odpadnout vliv
stresu a případné nižší sebedůvěry. Dobře vedená hypnóza je
zcela bezpečná. Určité omezení platí pro lidi se závažnějším neurologickým
nebo psychiatrickým onemocněním, kteří musí vhodnost užití hypnózy
konzultovat se svým lékařem. Obavy ze ztráty kontroly nejsou
opodstatněné - každý se pustí jen tak hluboko, jak sám chce. Jsou lidé
více a méně vnímaví vůči hypnóze – jinými slovy jsou lidé různě
hypnabilní. Kdo je hypnabilní málo, bude ve stavu relaxace s převahou
alfa vln, což je rovněž stav, kdy se také vnímá ostřeji a učí lépe.
Jakkoli jsou možnosti hypnózy zajímavé a mnohostranné, klíčovou roli při
zvládnutí jazyka hraje individuální příprava a aktivní spolupráce
účastníka výuky.
Pro ty z vás, kteří baží po dalších informacích o hypnóze, je zde
následující text (článek pro magazín Zdraví). Článek se zabývá využitím
hypnózy v léčbě duševních poruch, ale mnohé informace jsou platné i při
výukovém využití.
***
Léčba hypnózou
Hypnóza patří k těm léčebným přístupům, které budí zejména mezi laickou
veřejností barvité představy a různorodé názory. Na jedné straně je
skupina lidí, která hypnózu zcela odmítá – obvykle kvůli nedůvěře a
obavám z možných negativních následků. Na druhé straně je pak skupina
nadšených zastánců, kteří spoléhají na hypnózu téměř jako na zázračnou
techniku, která uleví všem jejich potížím. Vyváženým přístupem je
opatrná důvěra, snaha něco se svou situací udělat a víra v dobrý
výsledek.
Bohužel, názory na hypnózu jsou u nás nejvíce ovlivněny televizní
produkcí, takže mnoha lidem okamžitě naběhne představa vraždícího
monstra nebo člověka, který na sebe v hypnóze všechno prozradí, případně
prožívá minulé životy a tak podobně. Psychologům a lékařům dá pak hodně
času vysvětlit, že zmíněné představy jsou nesmyslné.
Hypnóza je terapeutický postup, který využívá tzv. změněného stavu
vědomí. Hypnotizér uvede člověka do stavu, kdy jej přestane zajímat
okolní svět a soustředí se pouze na to, co mu hypnotizér říká. Tato
sdělení se označují jako sugesce. Při hypnóze je velmi oslabené je
rovněž kritické myšlení, což umožňuje přijímat sugesce, aniž by je
člověk zpochybňoval. Jako příklad vezměme klienta se strachem z pavouků,
jemuž je v hypnóze řečeno: "Pavouk se vám líbí, pavouk je milý a
příjemný." Za normálně bdělého stavu nebude mít taková věta žádný účinek
(snad kromě poťukání na čelo), ale v hypnóze má skutečně moc navodit k
pavoukům sympatie nebo alespoň oslabit odpor vůči nim.
Hypnóza je v ideálním případě stav poddání se, stav, kdy člověk nic
nemusí – nic řešit, nic dělat, na nic samostatně myslet.
Míra, do níž je člověk schopen pohroužit se hypnózy, se nazývá
hypnabilita. Hypnabilita se v dospělosti téměř nemění a částečně s
rozvinutím fantazie a představivosti a ochoty nechat se přesvědčit
(neboli sugestibility). Míru hypnability nejde určit jinak, než že se
hypnóza přímo s daným člověkem vyzkouší. První hypnóza bývá poznamenána
zvědavostí – mnozí lidé napjatě sledují, "co to s nimi dělá", což ovšem
narušuje navození uvolnění. Schopnost uvolnění a pohroužení se do
hypnózy se během prvních dvou až tří sezení vyvíjí. Hypnabilita je v
celkové populaci rozložena jako kterákoli jiná vlastnost – nejvíce
jedinců je středně hypnabilních a k obou krajnostem (tedy extrémně
vysoké a nízké až neexistující hypnabilitě) jich ubývá. Hypnóza se u
málo hypnabilních osob podobá spíše relaxaci. Dobrá zpráva však je, že
terapeutický úspěch hypnózy na míře hypnability příliš nezávisí. U
jistých typů problémů (např. bolesti) znamená vyšší hypnabilita výhodu,
ale jinak i málo hypnabilní jedinec může dosáhnout výrazného zlepšení
svého stavu.
Odhaduje se, že asi 5-10% lidí spadá do skupiny nehypnabilních (tedy
není možné je zhypnotizovat) a stejné procento připadá na tzv.
hypnotické talenty – to jsou lidé schopní i těch nejobtížnějších efektů
jako je např. ztráta paměti na dění v hypnóze (amnézie) a tzv.
kataleptický most. Kataleptický most je pozice, kdy člověk leží napnutý
mezi dvěma židlemi a podložené má jen paty a hlavu. Za bdělého stavu je
to téměř nemožné, ale v hypnóze může tělo vlivem sugescí zcela
"ztuhnout".
U vysoce hypnabilních lidí lze dále pracovat s takovými jevy, jako je
věková regrese nebo posthypnotická sugesce s amnézií. Při věkové regresi
se dotyčný vrací ve vzpomínkách zpět v čase do určitého období a
určitých situací, které je schopen živě vybavit. Takto je například
možné zpracovat nepříjemné zážitky, které ovlivňují současný život
člověka (např. facka od učitele, dušení se, znásilnění nebo dopravní
nehoda). Posthypnotická amnézie je pak neschopnost vybavit si zcela nebo
částečně průběh hypnózy. Nedostavuje se automaticky, hypnotizér k ní
musí dát příkaz a na předem dané slovo nebo gesto později vymizí. Jako
posthypnotická sugesce se označuje akce přikázaná v hypnóze, kterou
člověk provede po probuzení z hypnózy. Kombinací sugesce a amnézie pak
vznikne třeba situace, kdy si dotyčný po dehypnotizaci (probuzení)
naklade do čaje pět kostek cukru, ačkoli normálně nesladí. Na otázku,
proč tak učinil, reaguje hledáním přijatelného vysvětlení, takže
například tak, že náhle dostal chuť na sladké.
Hypnózu coby léčebný postup by měl provádět pouze vzdělaný odborník –
lékař nebo psycholog, který si ještě postgraduálně doplnil své
schopnosti ve specializovaných kurzech. Na internetu lze nalézt nemálo
osob poskytujících tyto služby, přestože o jejich odbornosti neexistuje
doklad. Jistě se i mezi nimi mohou nacházet schopní jednotlivci, ale
namístě je velká opatrnost, protože nesprávně vedená hypnóza může
člověka poškodit – špatným postupem dehypnotizace nebo škodlivými
sugescemi.
Hypnóza je vhodná téměř pro kohokoli – nevadí ani vysoký stupeň
těhotenství, věk není omezen (ovšem hypnóza u dětí je odlišná od hypnózy
pro dospělé) a překážkou není ani většina všemožných chorob. Problémem
mohou být některá psychiatrická a neurologická onemocnění – zde musí
vhodnost použití hypnózy posoudit příslušný lékař. Komplikací je ještě
výrazněji podprůměrný intelekt.
Co se hypnózou léčí:
Neurotické poruchy – fobie (častý je strach z výšek, výtahů nebo různých
zvířat), tréma (strach ze selhání při nějakém výkonu), neurastenie
(vyčerpanost, slabost, úzkostnost, neschopnost donutit se k práci),
neurotická deprese (smutná nálada, která není poruchou biochemie v
mozku, jako klasická endogenní deprese, ale vychází z osobnosti nebo
vnější situace člověka) a další neurózy.
Psychosomatická onemocnění – skupina nemocí, které se sice týkají
tělesné oblasti, ale mají obvykle i výraznou psychickou složku nebo
příčinu, kterou je nejčastěji dlouhodobý stres. Patří sem např. astma,
ekzémy a alergie obecně, žaludeční vředy a jiné poruchy zažívání nebo
artritida.
Bolest – hypnóza se úspěšně uplatňuje při zvládání onkologických
bolestí, při menších chirurgických výkonech a v porodnictví. Onkologičtí
pacienti se učí navodit si úlevu pomocí autohypnózy – tj. hypnózy, do
níž se sami uvedou.
Snižování hmotnosti – ovlivňuje se složení jídelníčku, množství
přijímané potravy i její rozložení během dne.
Sexuální dysfunkce – poruchy erekce, předčasná ejakulace, vaginismus
nebo např. neschopnost dosahování orgasmu.
Závislosti – hypnóza může být účinná u kuřáků cigaret; u alkoholiků
spíše až po odvykací kůře.
S určitou skepsí lze zkusit i pomoc při neplodnosti nebo např.
plešatosti – i zde byly popsány úspěchy.
Mýty o hypnóze
Jak bylo uvedeno, mnozí lidé mají o hypnóze zajímavé představy. K
nejčastějším mýtům patří tyto:
∆
Hypnotizér má na člověkem v hypnóze absolutní moc a může ho přinutit
dělat prakticky cokoli. > S výjimkou extrémně hypnabilních osob není v
zásadě možné přimět člověka, aby v souvislosti s hypnózou udělal něco,
co se mu příčí.
∆
Každého je možné zhypnotizovat, aniž by o tom věděl. > To je až na
výjimky vyloučené. Pokud se člověk nechce nechat zhypnotizovat, neuspěje
ani ten nejlepší hypnotizér.
∆
Při hypnóze se leží ve spoře osvětlené místnosti. > Je to možné, leč
často probíhá hypnóza vsedě a ve zcela normálních podmínkách pracovny
hypnotizéra.
∆
Když hypnotizér během hypnózy omdlí nebo zemře, neprobudím se. > Z mělké
hypnózy se člověk bez problémů dostane a hluboká hypnóza přechází ve
spánek, z něhož se pak dotyčný normálně probudí.
∆
Z průběhu hypnózy si nebudu nic pamatovat. > Pokud není nařízena amnézie
(a to lze jen u silně hypnabilních jedinců), jsou vzpomínky na celý
průběh hypnózy přístupné.
∆
Po zhypnotizování se bude moje tělo vznášet. > Nebude. Hypnóza nemá moc
měnit zákony fyziky.
∆
Hypnotizéra za čas přestanu slyšet. > Hypnotizéra slyší člověk celou
dobu; jedině se může stát, že ho slyší jakoby zdálky. Protože moc
hypnózy spočívá v sugescích – tedy v tom, co hypnotizér říká, byla by
hypnóza v takovém případě k ničemu.
∆
Hypnotizér mi bude rukama jezdit po těle. > Tělesný kontakt není vůbec
nutný (až na občasné drobnosti v podobě doteku ruky klienta apod.) a v
intenzivní míře ani žádoucí. Někteří hypnotizéři provádějí kolem těla
hypnotizovaného pohyby rukama, tzv. pasy, jejichž účelem je spíše jen
navození pocitu, že se děje něco zvláštního, než že by měly nějaký svůj
terapeutický efekt.
∆
Stačí jedno sezení a je po problémech. > To je málokdy pravda. Obvykle
je třeba uskutečnit kolem 5-10 sezení, komplikovanějších případech i
mnohem více.
∆
V hypnóze se mohu vrátit do minulých životů. > S existencí minulých
životů většina psychologů nepracuje. Je to sporné téma a pro existenci
minulých životů není dost solidních důkazů.
Hypnóza není nic zázračně účinného ani magického, ačkoli jí tyto
vlastnosti vždy bude část veřejnosti přisuzovat. Je to však bezesporu
zajímavý léčebný postup, který má za příznivých podmínek moc ovlivnit
širokou škálu duševních i tělesných problémů.
Příklady z praxe
Klientka s panickou poruchou – pětatřicetiletá žena, která prodělala
několik závažných panických atak, měla strach jezdit sama autem a
vycházet z domu, nezvládala nakupování ve velkých obchodech. Během práce
s klientkou vyšlo najevo spojení jejich problémů s dávným zraněním
jejího dítěte. Proto se v několika sezeních provedla věková regrese, po
níž přestaly mít ty nepříjemné vzpomínky tak dramatický nádech. Dále si
klientka v hypnóze nacvičovala zvládání obávaných situací – jakoby
chodila nakupovat, jezdila autem stále dál atp.a přitom se postupně
snižovala její úzkost. Výsledkem je prakticky zdravá žena schopná
normálního života.
Klientka s obezitou – dvaačtyřicetiletá žena, která zkoušela hubnout
mnohokrát, vždy bez úspěchu; jejím cílem bylo snížit svou hmotnost o 15
kg. Protože jedla hodně tučných potravin, navodil se vůči nim v hypnóze
odpor. Dále se jí podařilo dosáhnout lhostejnosti vůči jídlům, po nichž
se předtím s chutí vrhala a naopak získala velmi kladný vztah k žádoucím
potravinám, jako je ovoce, zelenina, jogurty a sýry o normálním množství
tuku a podobně. V hypnóze si klientka představovala, jak jí ony
nežádoucí a žádoucí potraviny a k tomu byly sugescemi navozovány
nepříjemné nebo příjemné pocity. Během sezení se postupně podařilo
zlomit stále rostoucí hmotnost klientky; váha se tak vydala směrem dolů
a po desátém sezení byl celkový úbytek 3 kg. Klientka přišla po dvou
měsících ještě na další dvě sezení, protože cítila, že by se jí mohly
staré zvyky vrátit. V té době byla o dalších 5 kg štíhlejší.
Klient s neschopností polykat – čtyřicetiletý muž, po tělesné stránce
zdráv, měl velké potíže se spolknutím téměř čehokoli, medicínsky v
pořádku. Relativně bez
potíží pouze pil. Jídla jako plátek masa nebo sušenku nebyl schopen
polknout vůbec. Jeho potíže pramenil ze dvou zdrojů – pocitu, že ho
každý u jídla pozoruje, a z traumatického zážitku z dětství, kdy se
skoro udusil kouskem mrkve. Pomocí věkové regrese se toto trauma odžilo.
Dále si v hypnóze nejdříve trénoval představu, že normálně jí a polyká a
posléze během hypnózy skutečně konzumoval problematické pokrmy. Po
skončení sezení jí normálně, potíže se mu občas v menší míře vracejí,
pouze je-li ve stresu.
PhDr. Michaela Peterková, další informace na
www.psyx.cz
|